LCD (TFT) nebo CRT?

LCD displeje vnímá většina uživatelů výpočetní techniky stále jako více či méně luxusní doplněk k počítačovým stanicím zejména pro majetné. Přitom ceny LCD monitorů stále klesají při zvyšujících se technických parametrech a stávají se tak reálným doplňkem běžných pracovních stanic, kde nahrazují objemné, blikající CRT obrazovky. Masový nástup LCD displejů bude přitom patrně rychlejší, než si v současné době většina uživatelů připouští. Zajímavé jsou z tohoto pohledu závěry nejnovější studie společnosti DisplaySearch, která se na oblast vysloveně zaměřuje. Podle té by dokonce již letos měly celkové příjmy z LCD displejů být pro výrobce vyšší, než příjmy z prodejů klasických CRT obrazovek; již v roce 2004 by pak měl fyzicky začít převládat počet prodaných LCD displejů nad CRT obrazovkami a v roce 2006 by LCD displeje měly mít na poli trhu s desktop monitory podíl 82 %. S růstem tržního podílu bude podle studie výrazně klesat i cena LCD displejů - konkrétně DisplaySearch odhaduje nejvyšší pokles u 19" LCD displejů a to až o 30% ročně.
Citovaná studie je objemná (přes 950 stran) a podrobně mapuje celý trh s monitory. Lze tedy přepokládat, že nastíněný směr bude rámcově správný. Vývoj trhu bude mít přitom velký dopad i na trh s CRT monitory, které se budou prodávat jako stále levnější alternativy LCD displejů, a z hlediska našeho oboru tak lze očekávat stále výraznější diverzifikaci mezi cenou (a kvalitou) běžného CRT monitoru určeného pro kancelářské nasazení, a skutečně kvalitního, barevně kalibrovatelného CRT monitoru, určeného pro profesionální nasazení v pre-pressu.

A jaké jsou dnes největší limity a rozdíly mezi LCD displeji a CRT obrazovkami? Shrňme si v kostce ty nejvýznamnější.

Jednoznačné plus pro LCD displeje je jejich vzhled a velikost. Jde o parametry, ve kterých nelze tyto dvě technologie ani srovnávat. LCD displeje jsou neobyčejně kompaktní a vzhledově často velmi elegantní. Navíc nabízejí neblikající obraz s bezvadnou geometrií, vysokou ostrostí (v základním rozlišení odpovídající fyzickému počtu pixelů), příjemný je i jejich jas, který je vyšší než u CRT obrazovek. Nejvyšší obrazové rozlišení není pro LCD limitem, jen je třeba zvolit podle potřeby model s danými parametry.

Jaké jsou z dnešního pohledu limity LCD displejů? Odhlédneme-li od ceny, která je u moderních zařízení vždy z počátku vyšší, je třeba věnovat pozornost zejména následujícím parametrům:

Důležitým faktorem je kontrast, který se pohybuje od cca 150:1 do cca 450:1 u nejšpičkovějších modelů. Zejména monitory s nižším kontrastem jsou pak vhodné skutečně jen pro kancelářské nasazení, neboť paleta stínů, které dokáží vykreslit, není příliš vysoká (klasické CRT obrazovky nabízejí kontrast přibližně 350:1 až 700:1) a obraz tak ztrácí na detailech. Nicméně, modely s kontrastem vyšším než 300:1 při svítivosti alespoň 200 cd/m2 jsou dnes vhodné i pro většinu běžných grafických aplikací (svědčí o tom například úspěch LCD displejů prodávaných s počítači Apple).

Dalším technologickým limitem zejména levnějších LCD displejů je úhel, ze kterého lze obraz na monitoru pozorovat. Ten se pohybuje řádově v rozmezí od 90° do 170°, takže o limit jde zejména u levnějších modelů. Viditelný úhel od cca 150°, nabízený u dražších modelů, je již velmi špičkový a snese srovnání s klasickým CRT monitorem.

Pro řadu aplikací je důležitým faktorem rychlost odezvy. I v tomto parametru se nabídka displejů velmi liší. Na trhu jsou LCD monitory s rychlostí "překreslování" pixelů cca od 15 do 50 ms - což je velký rozdíl. Parametru rychlosti odezvy je třeba věnovat pozornost především podle typu aplikace, které se budou na monitoru zobrazovat. Kritické jsou hry a práce s videem. Ale i pro tato využití nabízejí modely s nejrychlejší odezvou dostatečné parametry.

Pro profesionální práci s grafikou tak největším limitem zůstává práce s barvou, což je stále jednoznačně doména CRT monitorů. Ani u nejkvalitnějších LCD displejů není zatím možné se na barvu spolehnout tak, jako u vyspělých CRT monitorů, přestože základní barevná kalibrace LCD displejů dnes již možná je. Nepříjemným problémem LCD displejů mohou být také tzv. mrtvé pixely, což je problém výhradně LCD monitorů a z tohoto pohledu je třeba mj. podrobně prostudovat záruční podmínky jednotlivých výrobců.

Závěr? Zvažujete-li nákup monitoru, nastává patrně již nyní pomalu čas, kdy se rozhlížet nejen mezi klasickými CRT monitory, ale i mezi LCD displeji. Ty jsou stále sice dražší, než CRT monitory, ale cena jde pomalu dolů, a při zvážení celkové užitné hodnoty zařízení již rozdíl mezi CRT a LCD monitory není již tak závratný, jako před několika lety. V nejbližších letech se dá navíc očekávat další výrazný pokles ceny a LCD displeje se budou stávat stále běžnějším vybavením.
Při zkoumání nabídky LCD displejů je však třeba důkladněji studovat technické parametry jednotlivých modelů, než při výběru CRT monitorů, které se v základní třídě liší hlavně úhlopříčkou a cenou. A to především s ohledem na nasazení displejů. Nabídka je velmi pestrá - např. jenom 15" modely (nezapomeňte, že úhlopříčka udává, na rozdíl od CRT obrazovek, skutečnou viditelnou plochu) se na našem trhu prodávají přibližně od cca 10 000 Kč bez DPH za nejlevnější modely, přes cca 15 000 bez DPH za solidní modely, po cca 25 000 Kč bez DPH za nejdražší modely (stále v 15" kategorii).

A jaké jsou vaše zkušenosti s používáním LCD displejů pro práci s grafikou? Vyplatí se již dnes do této technologie investovat?